Pobytový zájezd Úštěk 7. – 11. září 2026
1. den – 7 členů KČT se sešlo v den odjezdu na nádraží v Poděbradech a odjelo pohodlně vlakem směr Česká Lípa, kde nás čekal Pavlův kamarád, uskladnil naše batohy do svého auta a odpoledne nám je opět k nádraží přivezl. Hezky zrekonstruované vlakové nádraží totiž nemá k dispozici žádný prostor pro úschovu zavazadel. V České Lípě jsme prošli kolem sportovního centra přes most na náměstí, tam jsme poobědvali a chtěli navštívit místní akvárium, které má však v pondělí zavřeno. Obešli jsme vodní hrad Lipý a pokračovali pěšky na další nádraží – Střelnice, kde jsme se ještě znovu občerstvili a ve 14.34 jsme odjeli do Úštěku. Zde jsme měli zajištěný odvoz zavazadel, my jsme pěšky dorazili do penzionu AlJa, kde nás mile přivítali majitelé Alice a Jaroslav. Zde jsme pod pergolou poseděli každý večer u grilu nebo jen u sklenky vína.
2.den – Navštívili jsme státní zámek Ploskovice, prošli jsme polní cestou z nádraží až k zámecké zahradě a zpět. Ušli jsme minimálně 8 km v horkém a parném dni. Konstatovali jsme všichni, že zámek je opravdu nádherný a stojí za prohlídku.
3. den jsme strávili prohlídkou města Úštěk. Na trase k synagoze, židovskému hřbitovu a ptačím domkům se nám mimořádně podařilo navštívit bývalou barvírnu látek. S majitelkou zrekonstruovaného areálu, která mj. před krátkou dobou prezentovala tento objekt v televizi, jsme si prohlédli tento unikát od sklepů po půdu. Byla to nádhera. Na náměstí jsme navštívili galerii obrazů a keramiky našich předních umělců a zastavili se u kostela sv. Petra a Pavla, kde je nad oltářem umístěn originál obrazu malíře Škréty.
Odpoledne přijela za námi osmá členka KČT – Madla. V podvečer jsme se vydali po křížové cestě na vrch Kostelíčky u obce Ostré, kam vede ke třem kaplím křížová cesta. Z kopce jsme se kochali krásami a výhledy do okolí. Příjemný večer jsme strávili v sídle rodiny Hany Šeflové (zrekonstruovaná sušárna chmele) ve Skalce.
4. den nás čekal výlet do Benešova nad Ploučnicí, kde jsme si prohlédli z pěti možných zámků ten dolní.
Po návratu následovalo rozlučkové posezení a čekal nás ještě závěrečný nádherný den v Litoměřicích.
5. den – městem Litoměřice nás prováděla dcera Hanky Šeflové. Prošli jsme s ní centrum a blízké okolí, ukázala nám historická místa a zavedla nás do „kavárny s párou“. Po ukončení prohlídky následovala „třešnička na dortu“ – oběd v hotelové škole, kde naše průvodkyně pracuje jako pedagog.
Na nádraží v Litoměřicích jsme při odjezdu potkali několik známých obyvatel Poděbrad vracejících se z výstavy Zahrada Čech, která právě začínala.
Domů jsme se vracely spokojené s úsměvem na tvářích. Hodně jsme toho viděly a také nachodily dost kilometrů.
Zdeňka Peterková
