Vycházky z Veleslavína na břevnovský hřbitov se v sobotu 1. listopadu zúčastnilo 17 členů našeho odboru a šest hostů. Nejprve jsme se cestou zastavili u pomníku významného humanistického knihtiskaře Daniela Adama z Veleslavína. Ve stejném parčíku jsme si vyfotografovali drobnou kamennou stavbu ze 16. století, která sloužila k údržbě hradního vodovodu. Pražský hrad byl po staletí zásobován vodou z oblasti Veleslavína a jeho okolí 6 km dlouhým vodovodem.
Naší další zastávkou byl barokní veleslavínský zámeček z 18. století. Mezi majiteli zámku najdeme i L. Dostala, otce pozdější herečky Národního divadla Leopoldy Dostalové. Ta se narodila na zámečku ve Veleslavíně, dětství však strávila ve vile v Poděbradech, kterou si postavil její otec, tehdy ředitel místního cukrovaru.
Veleslavínský zámeček sloužil později jako sanatorium a léčila se v něm mimo jiné manželka prezidenta Masaryka Charlotte. Do Veleslavína vedla proto i první cesta T. G. Masaryka po příjezdu do Československa 21. prosince 1918. Později sem jezdíval z Hradu na koni podél upravené strouhy hradního vodovodu, která protékala těsně kolem zámečku. V současnosti je zámeček majetkem státu a využívá ho městská část Praha 6.
Po dobrém obědě ve více než sto let staré stylové restauraci U Marčanů jsme pokračovali kolem bývalého větrného mlýna k hlavnímu cíli vycházky – na břevnovský hřbitov. Zde jsme navštívili řadu hrobů významných osobností, hrob filozofa Jana Patočky, písničkáře Karla Kryla, publicisty Ivana Medka, filozofa a politika Jana Sokola a jiných. U některých hrobů jsme zapálili svíčky a připomněli osudy pohřbených. Obchůzku hřbitova jsme zakončili u hrobu opata Anastáze Opaska, kde jsme zapálili svíčku a vyslechli ukázku z jeho básní inspirovaných dlouholetým pronásledováním a vězněním za totalitního režimu.
Zadní brankou jsme opustili hřbitov a došli k Vojtěšce, pavilonu postaveném nad pramenem Brusnice, tedy v místě, kde se podle tradice v roce 993 setkal biskup Vojtěch s knížetem Boleslavem II. a společně rozhodli o zbudování kláštera v těchto místech. Obešli jsme část areálu kláštera, bývalou oranžerii, kostel sv. Markéty a na závěr jsme v klášterní Sýpce ochutnali pivo vyráběné v místním pivovaru. Část výpravy se pak úspěšně pokusila stihnout dřívější vlak a dojela do Poděbrad v 17 hodin, ostatní ji následovali o hodinu později. Ušli jsme zhruba 4-5 km.
Za dodané fotografie děkujeme především Jiřince Hybešové a Jindře Tvrdé.
Pro zobrazení celého obrázku fotografii proklikněte a šipkou přejdete na další foto.
