Ve středu 6.5.2026 jelo 7 členů na kopec Chotuc (254 m). Vyjeli jsme autobusem č. 676 nahoru do Mcel k Chateau Mcely, odkud jsme měli nádherné výhledy do krajiny. Sešli jsme dolů do vesnice a ke kostelíku sv. Václava, kde je i místní hřbitov.
Pokračovali jsme polní cestou po bývalé řepařské drážce až do Sovenic (vesnická památková zóna). V Sovenicích jsme prošli pár informačních cedulí trasy „Putování za sovenickou sovou“, kde jsme odpovídali na různé otázky o sovách. Většina domů v Sovenicích je ozdobena dřevěnou sovou, což je impozantní. Sovenice nás přímo okouzlily.
Cestou do Mečíře jsme si nezapomněli prohlédnout mostek bývalé řepařské drážky, na který nás předem upozornil pan Kusák. Mečíř jsme prošli pouze okrajově a už jsme se blížili k Chotuci. Hned při stoupání jsme se kochali květenou chráněné orchideje VSTAVAČE nachového, modrou kamejkou a na konci cesty kvetlo klokočí.
Z Chotuce jsme sešli přímo do cukrárny Mlsná Zrzka, kde na nás čekala kávička a dortíčky.
Ušli jsme dohromady 11 km – Jindra to měřila. Zpátky jsme jeli vlakem 14.25 a v Poděbradech jsme byli 15:10. Jedna členka odjela samostatně autobusem z Křince do Městce. Počasí nám vyšlo a příští rok bych to ve středu 5.5.2027 chtěla zopakovat. Byla to tradice KČT Poděbrady pod patronátem Aleny Sehnalové po řadu let.
Šárka Paroulková
